sobota 6. července 2013

Superman: Utajený počátek (BB Art, 2013)

Kniha Superman: Utajený počátek (BB Art, 2013) představuje typický příklad tzv. originu, tedy komiksu vyprávějícího o zrodu superhrdiny. V tomto případě je tento „počátek“ rozkročen napříč dlouhým časovým obdobím, přičemž dané období je ještě mnohem rozkročenější, když si uvědomíme, že součástí vyprávění jsou i skoky v čase dlouho, ale vskutku dlouho dopředu. Kniha obsahuje příběh Supermanova zrození od jeho příletu na planetu Zemi přes pubertu a první lásku až k příjezdu do velkoměsta Metropolis, kde se definitivně stává reportérem Clarkem Kentem i (nejen) mediálně se realizujícím Supermanem. Scenárista Geoff Johns nicméně pojímá tento hrdinův osobní příběh nikoli jako celistvé vyprávění jdoucí od bodu A do bodu Z, ale volí členitější epizodickou strukturu. Volně se přidržuje určitých přetrvávajících dějových linií (zejména vůči Supermanovi paralelní linie vývoje Lexe Luthora), nicméně tyto tvoří spíše součást samostatnějších příběhů.


Tento postup Johnsovi, pravda, umožňuje užitečné výpustky (skok z „rodného“ Smallvillu do Metropole), ale jednotlivé epizody mají snad až příliš zkratkovitou podobu, kdy se očividně snaží čtenářovi ukázat Supermana v řadě různých situací. Nevynechá třeba období Superboye, kdy za mladým Clarkem Kentem přiletí skrze časoprostorový portál mladí superhrdinové z třicátého století a mezi řečí zmíní některé klíčové události supermanské mytologie: generála Zoda, konec Lexe Luthora atp. Ovšem tato epizoda je vzhledem k relativně malému stranovému rozsahu a jednoduché zápletce přece jen dost výrazným odskokem od dosavadní atmosféry vyprávění a pro nezasvěceného čtenáře může mít přesně kontraproduktivní efekt. Nehledě na to, že mi přijde z hlediska časové logiky poněkud podivné, když se argumentem pro přijetí sebe sama dílem stane jeho vlastní mýtus a koneckonců jeho vlastní budoucnost.

V první půli knihy mnohem lépe než tento dílčí odskok Clarkův vývoj reflektuje rozvíjející se vztah se spolužačkou Lanou. V druhé půli knihy jsou pak čtenářsky působivější a s celkovým rámcem příběhu přece jen svázanější dějové linie dvou monster, s nimiž se Superman může v Metropoli vypořádat, a tak jeho obyvatelům i čtenáři demonstrovat svoje schopnosti. Nejdříve je to poživačný tupec Rudy Jones, který je čtenáři nejdříve představen hned při první Clarkově návštěvě v budově Daily Planet, a posléze se stane ošklivým růžovým monstrem. (Ano, jako by velké růžové monstrum mohlo být jiné než ošklivé.) Posléze se protivníkem stane nápadník Clarkovy/Supermanovy femme fatale Lois Laneové. I John Corben je pak před svým padoušským entrée chytře představen, a to dokonce dvakrát: nejdříve dorazí květiny, které Lois znechuceně vyhodí do odpadkového koše, a na začátku příslušného sešitu se pak uvede Corben osobně, když se přihlásí právě ke květinám v odpadkovém koši. 


Oba padouši napomáhají na pozadí rozvíjet rivalský vztah mezi Supermanem a geniálním Lexem Luthorem, který je žel jako obvykle poněkud depresivní. Spíše jednodušší Clark Kent/Superman svými fyzickými schopnostmi a skautíkovským šarmem totiž nakonec pokaždé překoná Luthorovu genialitu, což prostě není fér. A to navzdory tomu, že Luthor sám se tu dočkává prominentní scenáristické pozornosti, když vedle Supermana prodělává napříč knihou nejvýraznější progres, byť se tak děje – jak bylo řečeno – poněkud klikatě v rámci oněch epizodičtějších příběhů. I přes popsané strukturní nedostatky však Johns tematickou jednoduchostí „svého“ příběhu a jasně formulovatelným morálním poselstvím zůstává věrný naivitě supermanského mýtu ze starých dob, což ještě podtrhuje kresba Garyho Franka, která je pojímáním postav i vázáním panelů prosta jakýchkoli experimentů a v něčem až provokuje svou starosvětskostí.


Jako úvod do tematiky pro nováčky je proto Utajený počátek (i když mi není jasné, co přesně je na něm utajeného) vlastně vhodným vstupním materiálem – těm ostatním doporučuji spíše vynikající mooreovský komiks Superman: Co se stalo s Mužem zítřka (BB Art, 2011).

---

O původu Supermana vypráví i nejnovější filmový snímek Muž z oceli, který se v některých aspektech Utajeným počátkem inspiroval. O Muži z oceli jsem psal tady.